O restauraci

Jsme klasickou pivnicí v dřevěném stylu s možností příjemného posezení na zahradě pod kaštany. V restauraci je výběr teplé (polévky a hotová jídla dle aktuální nabídky) i studené kuchyně za příznivé ceny. V restauraci točíme Staropramen 10o a 11o Svijanský máz.

A co na to hosté?

Jak jsem očekávala, při vstupu do výčepu, kde sedělo několik štamgastů, se jejich tváře otočily ke mně s nevyřčenou otázkou, kdože cizí zavítal do jejich řad. Za výčepem na klasické černé tabuli nabízel jídelní lístek, že se podává prasečí kotleta s houskovým knedlíkem a pečená kachna se zelím s touž přílohou. Lákavá nabídka. Usadila jsem se tedy v zadním lokálu a objednala si „prasečí˝ kotletu a pivo. Je samozřejmé, že těžko mohu srovnávat Monopol s Lunou či Starým domem, asi bych sem nezvala nikoho na slavnostní oběd či rodinnou sešlost, ale ocenila jsem, že na talíři se skvěl slušný, dobře upravený kus vepřového v omáčce, která po řádném opepření rozhodně nezarmoutila. Knedlíky byly neokoralé, čerstvé, pivo mělo říz. Příjemný pan vrchní se vlídně zeptal, zda mi chutná. Chutnalo. Když jsem se najedla do sytosti, zjistila jsem, že se nabízí naložený romadúr (kam se hrabe hermelín), tlačenka s cibulí a octem a pálivá klobása. Myslím, že pro turistu, který zde čeká na vlak, je to ideální hospoda k nenáročnému, nenákladnému a chutnému občerstvení v typickém českém duchu. Pravdou je, že po návratu do práce opět velmi přemýšlím o zákazu kouření v restauracích vědoma si ovšem toho, že v takovéto restauraci by to bez možnosti si u piva zakouřit už jaksi nebylo ono.