Černošice
Černošice

Z historie Dolních Mokropes - "Familie"


Ve vyprávění o historii Dolních Mokropes a hospodářské usedlosti zvané Familie jsme na stránkách červnového Informačního listu doputovali do roku 1785, kdy byly zrušeny kláštery. Pojďme se tedy znovu vrátit do let, která nebyla nijak klidná. A ta, která následovala, už vůbec nebyla růžová.

Obytné a hospodářské budovy Familie, později zvané statek nebo dvůr, dostaly podle číslování zavedeného v Čechách v 17. století č. p. 33 až 37 (dnes to jsou to čísla 625, 628 a 642). Zde zůstali bydlet bývalí familianti, tedy čeleď, které byla ponechávána polovina výnosu z obdělávaného hospodářství. Mezi ně byla rozdělena i zemědělská půda. Bývalý šafář dostal 11 hektarů, osmi novousedlíkům bylo rozděleno 84 hektarů a dalších 17 poddaných dostalo po 7,6 hektarech. Robota byla zrušena císařským patentem až v roce 1848. V roce 1866 došlo k válce mezi Rakouskem a Pruskem. Ale ta již nemohla zastavit příliv nových obyvatel a čilý stavební ruch. Zvláště pak na přelomu století, kdy vznikla směrem k Černošicím celá nová vilová čtvrť. Bylo to důsledkem zprovoznění železniční trati na Plzeň. Provoz na této jednokolejné trati byl zahájen 14. 7. 1862. V roce 1653 bylo v Dolních Mokropsech 5 rolníků a 5 chalupníků. V roce 1890 tu bylo již 57 domů s 382 obyvateli a v roce 1914 již v obci stálo 130 domů. Vše zastavila 1. světová válka. Na obec dolehla bída válečných let. Mnoho mužů narukovalo a bojovalo na evropských bojištích.
Nevrátili se Antonín Járek, Václav a Antonín Frantovi, Josef a František Duškovi a Josef Roubal. Když v roce 1918 vzniklo samostatné Československo, všichni se snažili co nejrychleji dohnat ztracené roky. V roce 1924 se stará obec rozrostla o Novou Vráž. S parcelací zde začal pan Vošalík a levné pozemky přilákaly Pražany. V roce 1928 zde stálo kolem sta rodinných domů. Tento příliv městských obyvatel měl za následek, že poklidný život v původní rolnické obci se téměř přes noc změnil, a to se všemi klady a hlavně nedostatky. Začalo se zde žít rozmařile, jako na předměstí velkoměsta. O to horší bylo probuzení, když přišla celosvětová hospodářská krize. Po krátkém období vzestupu
životní úrovně přišla další pohroma. Šest let 2. světové války. Když se Evropa v roce 1945 vypořádala s nacistickým Německem, nikdo si nedovedl představit, co nám po roce 1948 připraví někteří naši spoluobčané. A tomuto budování světlých zítřků pod vedením „bratrského“ Sovětského svazu se připletla do cesty i mokropeská Familie. Nikdy se nepodařilo zjistit, kdo před rokem 1968 dal příkaz nebo povolil demolici domu č. p. 628. Jeho zbořením byla narušena celá původní obytná část kláštera proti kapličce. V č. p. 628 skromně žili staří manželé Majerovi. Asi vůbec nevěděli, co se skrývá ve sklepení jejich domu. Podle vyprávění pamětníků bylo ve sklepě ukryto církevní náčiní, obrazy a jiné, snad i zlaté předměty, a hlavně dřevěný oltář zbraslavského opata. Část věcí byla rozkradena, došlo i na zatčení podezřelého. Zbytek hlavně církevních věcí, které se v té době „nenosily“, byl rozprodán v dražbě. Na celou záležitost zůstala jako památka díra na levé straně průčelí bývalých klášterních budov.

 

Před bouráním

Bourání
Rok 1968 – bourání jedné z obytných částí Familie.

Současná podoba Familie



 

Za tuto stránku odpovídá P. Blaženín

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie