Opatření ohledně pohybu divokých prasat v části města
K tématu již byly zveřejněny příspěvky na profilu www.facebook.com/mestocernosice (za vedení města) a Informačním listu 4/2023 (za státní správu - text odborné referentky L. Kolouchové z Oddělení zemědělství, lesnictví a myslivosti Odboru životního prostřední. Doporučujeme jejich přečtení, protože poskytují vysvětlení různých souvislostí a také možností, které má (popř. nemá) město, resp. stát k dispozici.
Odbor životního prostředí dosud provedl tři místní šetření (v lednu, únoru a březnu), a to za účasti zástupce mysliveckého sdružení a zástupce vedení města. Nejvýraznější opatření byla ze strany města přijata v posledních týdnech, a to v reakci na opakovaný výskyt stáda prasat už i v blízkosti základní školy a mateřské školky (podle dostupných informací (fotografií a videí) se jedná zřejmě o jedno stádo tří dospělých jedinců a asi deseti mláďat; prase divoké urazí denně i několik kilometrů a proto je pohyb i jediného stáda hodně viditelný).
Na přelomu března a dubna byla pořízena a do městského lesa pod Akátovou ulicí umístěna odchytová klec. Její umístění přímo do obydlených oblastí (mezi domy, ke škole apod.) není možné, protože odchyt do klece znamená následně i odstřel (přímo v kleci). Odstřel (a to ve volném prostoru i v kleci) je kvůli bezpečnosti možný jen na území honebních pozemků mimo zastavěné plochy nebo na základě výjimky udělené ve správním řízení státním orgánem, a to opět jen v místech, kde jej lze provést bez ohrožení zdraví a životů obyvatel (provádí se kulovnicí, která má dostřel se smrtící silou přes 1 km). Dle zkušeností odjinud má použití odchytové klece bohužel jen omezenou účinnost - prase divoké je dost chytré a i když se vyskytne v její blízkosti, neznamená to vždy úspěšný odchyt. Klec může být nebezpečná i lidem (např. dětem), proto naléhavě žádáme se k ní nepřibližovat. V počátku je v kleci jen umístěna návnada, aby si prasata navykla, teprve později je aktivován zavírací mechanismus.
Technické služby umístily, resp. umístí (budou obnovovat) na vybraných místech tzv. „pachové ohradníky“ - mj. tam, kudy prasata zřejmě pronikala do blízkosti školy. Účinnost pachových ohradníků také není podle zkušeností odjinud vysoká, ale i tak jsme k jejich použití, či vyzkoušení, přistoupili. Tento výrobek (např. od firmy Hagopur v ceně sady cca 2500 Kč) může pro ochranu pozemku použít každý. Zápach je citelný i pro lidi a je třeba jej často obnovovat. Za město pro použití pachových ohradníků volíme pouze taková místa, abychom paradoxně nedosáhli nežádoucího efektu, že by prasatům naopak bránily v opuštění města.
Primárním důvodem, proč divoká prasata dovnitř města pronikla a dlouhodobě se zde zdržují a pohybují, je existence celé řady neudržovaných, hustě zarostlých pozemků, které jim poskytují dostatek bezpečí i potravy, popř. nepovolených skládek biodpadu. Prase divoké je všežravcem, který potřebuje kombinovat rostlinnou stravu s živočišnou, např. žížalami a červy, jež nachází v kompostech, hromadách jablek či trávy i v travnatých porostech.
Připravili jsme proto dopis pro majitele zjištěných neudržovaných parcel uvnitř města s výzvou k jejich vyčištění (hlavně vykácení keřů a sekání trávy), a to do 2 měsíců. Při bližším zkoumání v terénu nebo nad mapou je zřejmé, že jejich počet a vzájemná blízkost v jižní části města (a to i mezi ulicemi Slunečnou, Mokropeskou a Školní) jsou takové, že prasatům umožňují postupné přesuny a bezpečné úkryty právě až do blízkosti školy a školky. Podle zkušenosti z Mníšku p. Brdy je vyčištění a údržba nezastavěných parcel a veřejně přístupné městské zeleně jediným opatřením, které se ukázalo jako opravdu účinné. V tomto ohledu jsme tedy byli donuceni k jisté změně přístupu, protože neudržované zelené plochy byly dosud v jistém ohledu považované spíš za přínos coby prostor pro hmyz a drobné zvířectvo. Pro úplnost - jeden menší pozemek musí vyčistit i město; jde o nevelký městský pozemek nad parkovištěm školky Barevný ostrov.
Připravili jsme také dopis majitelům chat v osadách Klůček a Zátoka radosti, rovněž s žádostí o vyčištění jejich okolí od bioodpadu, volně přístupných kompostů apod. (Již v minulém roce jsme stejným způsobem oslovili majitele chat podél břehu Berounky a díky jejich spolupráci zde došlo k výraznému vyčištění a zlepšení vzhledu i kvality břehů.)
Dále jsme vytipovali několik cest, kudy prasata nejspíš do města od řeky a polí mohou pronikat. Řešíme, zda by bylo možné na nich během léta vybudovat oplocení a vrátka, abychom před příští zimou možnosti průniku prasat do města omezili. (Podle mysliveckého sdružení se prasata do blízkosti lidských obydlí uchylují především na zimu, kdy nenacházejí potravu na polích.)
Strávili jsme také mnoho hodin nejen zjišťováním zkušeností odjinud a posuzováním všech dostupných možností, ale i odpovídáním na mnohé podněty a dotazy místních obyvatel a diskutujících na sociálních sítích, v emailech i osobně. Prasata divoká se hodně pohybují, v řádu kilometrů denně, a jsou chytrá a mají dobrý orientační smysl… Např. návrhy na jejich uspání a odvezení z města nejsou reálné nejen kvůli složitosti provedení (uspání by musel nejspíš provést veterinář buď injekcí nebo narkotizační puškou, pokud by ji měl), ale i proto, že by je myslivci mohli jedině vyvézt kousek za město v rámci stejné honitby a prasata by se zas brzy vrátila. Stejně tak nejsou reálné ani např. návrhy na vyhlášení stavu ohrožení a povolání armády - míra nebezpečí tomu neodpovídá a město ani nemá takovou pravomoc. Pro úplnost je dobré zmínit, že i na problematiku divokých prasat je více pohledů - zatím převládají hlasy, které žádají jejich likvidaci, ale nelze opominout ani ty z druhé strany - ochrana přírody, nepřijatelnost týrání zvířat (např. v důsledku uvíznutí v odchytové kleci) aj.
Městská policie intenzivněji sleduje a řeší porušování zákazu volného pohybu psů. Pes může být tím, co prase vyprovokuje k obraně útokem. Samo od sebe prase nezaútočí, není to šelma. Může ale být nebezpečné, pokud se cítí ohroženo. Volné pobíhání psů a intenzivní pohyb lidí v lesích a na polích a loukách kolem města mohou přispět k tomu, že se tam prasata necítí bezpečně, resp. se pro ně stírá rozdíl mezi pobytem v přírodě a uvnitř města.
Odbor životního prostředí také již vyzval místní myslivecké sdružení, aby se během příští lovecké sezóny silněji zaměřilo na důslednější regulaci početního stavu této černé zvěře.
A jak se mohou k situaci postavit samotní obyvatelé města? Určitě dbát zvýšené opatrnosti, a to nejen uvnitř daných částí města, ale i při procházkách v okolí (například v místech s hustým porostem), aby nedošlo k situaci, kdy by se prasata cítila člověkem nebo jeho psem ohrožena a donucena k obraně, zejména když se bachyně stará o mladé. Neodkládat ve volné přírodě kolem nemovitostí bioodpad (trávu, jablka), v dotčených okrajových částech města vyztužit ploty bez podezdívky či podhrabové desky např. pomocí stavebních kari sítí. Případně zvážit použití tzv. pachových ohradníků. Upozorňovat i ostatní na důležitost správné likvidace bioodpadu, udržování čistoty v okolí domů a chat a eliminace volného pohybu psů.
Na závěr bych rád zdůraznil, že vedení města se zvýšenou intenzitou pohybu stáda prasat po městě zabývalo ve spolupráci s Odborem životního prostředí již od konce minulého roku. Prosíme o důvěru v tom, že kdybychom měli k dispozici nějaké účinnější či rychlejší, a jednoznačné správné a opodstatněné opatření, byli bychom jej už použili. Tento text vznikl i proto, že část místní veřejnosti asi nebyla dosud dobře informována (i naší nedostatečnou komunikací) a mohla mít pocit, že nejsme dostatečně aktivní. Aktuální situace je pro Černošice nová, a proto jsou i reakce a obavy intenzivnější než ve městech, kde je výskyt divoké zvěře z okolní přírody třeba i častější… Současně i na straně vedení města a úřadu byl potřeba čas na zmapování situace, zjištění a prověření možností, a přípravu a realizaci přijatých opatření... Jsme přesvědčeni, že přijatá opatření jsou v rámci možností přiměřená, racionální a správná, a především že díky potřebné součinnosti majitelů nezastavěných parcel a také chat a zahrad v okrajových částech města povedou i k dlouhodobému zlepšení.
Filip Kořínek, starosta
(Zpracováno mj. na základě informací od Odboru životního prostředí, zástupců mysliveckého sdružení a zkušeností z jiných měst.)
Datum poslední aktualizace: 9. 4. 2023 15:36