Kořenářka přinese ke králi hada – kdo ho sní, porozumí prý řeči zvířat. Král si nechá hada uvařit svým kuchařem Jiříkem, ale varuje ho, ať neochutnává. Jiřík přesto ochutná a i on nyní může rozumět, co si zvířátka povídají. Před králem se ale prozradí, když nalévá víno do sklenice, při tom poslouchá, když si zvířata povídají o zlatovlasé panně, a přelije. Král ho pro onu krásku pošle hledat do světa. Jiřík se vydává na cestu; pomůže mravenečkům, vedle jejichž mraveniště hoří keř a Jiřík oheň uhasí. Pak nakrmí dvě hladová ptáčata. Do třetice zachrání rybku: dva rybáři se o ni hádají, Jiřík ji od nich koupí a hodí zpět do vody. Dostane se až do zámku, kde žije král se svými dvanácti dcerami. Král mu Zlatovlásku dá, když Jiřík splní jeho úkoly. Při plnění úkolů se Jiřík sblíží právě se Zlatovláskou a zamiluje se do ní. Nejprve musí najít ztracené perly, a to mu pomohou mravenečci. Pak musí ze dna jezera vylovit prsten; ten mu přinese rybka. Nakonec musí přinést živou a mrtvou vodu; zde najde pomoc u ptáčat. Pomocí vody hned zachrání mouchu ze spárů pavouka; a moucha mu pomůže vybrat tu pravou dívku z dvanácti králových dcer.

Jiřík Zlatovlásku odváží ke svému králi, kterému se zlatovlasá nevěsta líbí a chlubí se, že bude mít nejkrásnější ženu na světě. Jiřík je smutný a řekne králi, ať mu dá raději srazit hlavu, protože život bez Zlatovlásky pro něj nemá cenu. Král tak skutečně učiní. A Zlatovláska má na krále přání, aby jí daroval Jiříkovo mrtvé tělo. Král svolí a princezna jde večer do kaple, kde Jiřík leží, aby ho s pomocí mrtvé a živé vody oživila. Král ji tajně pozoruje a když vidí, jak se Jiřík probouzí k životu, říká si, že vypadá mladší a hezčí. Rád by tak také vypadal a lahvičky kouzelné vody na sebe vylije – avšak neomládne, ale zemře. Pohádka má šťastný konec, Jiřík se stane králem a vezme si Zlatovlásku za ženu.